Rod Nývltů z podkrkonošské Dolní Brusnice zná jen několik málo místních. Ti podle vzpomínek svých prarodičů vědí, že jejich soused Leopold Nývlt, ještě za mocnářství, spáchal vícenásobnou vraždu. V Plzni Na Borech si toho však mnoho neodseděl, protože si ho při jedné návštěvě věznice všimli vídeňští inspektoři. Leopold Nývlt totiž jako by z oka vypadl jeho císařské milosti. Tam začala kariéra Leopolda Nývlta, rodáka z Dolní Brusnice, jako dvojníka Františka Josefa.

Po smrti císaře, udělení milosti a pádu mocnářství se Leopold oženil a za čas rod Nývltů, již za první republiky, spořádaně a počestně pokračoval synem Františkem. Tomu se po válce, již za komunistů, narodil syn Vladimír. Ten ale nenavázal na spořádaný a počestný život svého otce Františka. Od dětství byl po dědečkovi gaunerem, který se neštítil ničeho. Za násilnou trestnou činnost skončil v nápravném zařízení ve Valdicích, kde také vznikl jeho portrét.

Valdice Vladimír Nývlt opustil na základě prezidentské amnestie začátkem roku 1990. Socialistickému nápravnému zařízení se jeho náprava zjevně podařila. Z brány valdické kartouzy totiž vyšel nový člověk, který zamířil rovnou mezi komunisty. Nadšeně mluvil o starém dobrém Sovětském svazu a Rusku, učil se ruštinu, jezdil na výlety do Moskvy.

V létě 2000 však byl Vladimír Nývlt na Rudém náměstí před mauzoleem zatčen a odvezen neznámo kam. Od té chvíle o něm nikdo neslyšel, nikomu se neozval. Jen v Dolní Brusnici občas pár místních při sledování televizních zpráv volá: "Podívej, to je celej ten gauner Nývlt".