Dlouhé a opakující se projevy poslanců opozice v parlamentu nejsou nic zavrženíhodného. Parlament je od toho, aby se tam hovořilo, stejně jako je hospoda od toho, aby se tam pilo pivo. V hospodách se tradují různí rekordmani. Třeba v počtu piv vypitých za jedno odpolední zasedání. V politice se také tradují rekordmani - v délce projevů.

Dvacátému století vévodí dva diktátoři. Adolf Hitler a Fidel Castro a oba se proslavili nejen tím, že dokázali řečnit dlouze, ale i tím, že mluvili většinou "spatra". Doloženým rekordem je výkon Fidela Castra, kdy v roce 1959 po zvolení prezidentem řečnil v kubánském parlamentu 7 hodin 15 minut.

U nás byla tato disciplína dlouho opomíjena. Až její "kouzlo" objevili opoziční poslanci Andrej Babiš a Tomio Okamura. Při obstrukcích kolem projednávání návrhu zákona o korespondenční volbě se předháněli, kdo vydrží déle za řečnickým pultíkem plácat pitomosti. Vyhrál o 17 let mladší Tomio Okamura, který to vydržel 10 hodin 44 minut.

Zkušení poslanci, koalice i opozice, kteří se jinak neshodnou na ničem, byli v tomto případě zajedno – bez inkontinečních pomůcek nemůže tak dlouhý projev nikdo absolvovat. Shoda ale už nebyla na typu použitých pomůcek. Autor díla se však kloní k názoru, že v případě sněmovního rekordmana bylo využito osvědčené externí jímání produktů činnosti organismu.

PS: Udělat Ameriku opět velkou si předsevzal republikánský prezident Donald Tramp, ale nejnověji prokázal velikost Ameriky zákonodárce za demokraty senátor Cory Booker, který bez přestávky na fyzické potřeby a bez možnosti se posadit řečnil na chodbě senátu 25 hodina 5 minut.

Zdroj: https://citaty.net/citaty/12628-fidel-castro-u-prilezitosti-zvoleni-do-pateho-volebniho-obdobi/